Vítejte na našich nových webových stránkách!
Od 1.1.2017 se na Obecním úřadě v Sobíškách provádí vidimace listin a legalizace podpisů, tedy ověřování listin a podpisů.
Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), v platném znění (dále jen „zákon o ověřování“), svěřuje pravomoc provádění ověřování shody opisu nebo kopie s listinou (dále jen „vidimace“) a ověřování pravosti podpisu (dále jen „legalizace“) krajským úřadům, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a obecním úřadům, jejichž seznam stanovuje prováděcí právní předpis. Tímto prováděcím předpisem je vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, konkrétně příloha č. 1 této vyhlášky.
Působnost stanovená krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu je výkonem přenesené působnosti.
Vidimací se ověřuje, že opis nebo kopie (dále jen „vidimovaná listina“) se doslova shoduje s předloženou listinou. Vidimací se nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů uvedených na vidimované listině ani jejich soulad s právními předpisy. Krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, obecní úřad ani újezdní úřad (dále jen „úřad“) za obsah vidimované listiny neodpovídá. Vidimace se provádí na žádost. Vidimovanou listinu pořizuje žadatel na své náklady.
Pro provádění vidimace je důležité znát obsah ust. § 9 zákona o ověřování, který stanovuje, kdy není možno vidimaci provést, a to:
Legalizací se ověřuje, že žadatel listinu před ověřující osobou vlastnoručně podepsal nebo podpis na listině uznal za vlastní.
Legalizací se nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů uvedených v listině, ani jejich soulad s právními předpisy. Úřad za obsah listiny neodpovídá.
Nemůže-li žadatel číst nebo psát, provede se legalizace za účasti dvou svědků.
Obdobně jako při provádění vidimace je třeba, aby úředník nebo starosta provádějící legalizaci dokonale ovládal ustanovení zákona, které hovoří o tom, kdy není možno legalizaci provést. Jsou to následující případy:
Ust. § 18 zákona o ověřování taxativně vymezuje doklady totožnosti, které jsou žadatelé o vidimaci a legalizaci povinni předložit. Vždy se však musí jednat o platné doklady totožnosti.
O provedení vidimace a legalizace se provede záznam v ověřovací knize. Pokud úřad shledá, že nelze provést ověření, je povinen o tom na požádání písemně uvědomit osobu, která o provedení ověření žádá. V přípisu je nutno sdělit důvody, jež k tomuto závěru vedly (postup je upraven ust. § 155 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění).
Kdo je oprávněn provádět vidimaci a legalizaci
Vidimaci a legalizaci provádí úředník, který
Podle ust. § 4 písm. c) bod 1 zákona o ověřování může vidimaci a legalizaci provádět i starosta nebo místostarosta obce. Zákon nestanovuje povinnost starostům nebo místostarostům obcí skládat zkoušky podle zákona o ověřování.
Vidimace a legalizace se provádí v úředních místnostech úřadu. Na jiném vhodném místě lze provést vidimaci a legalizaci jen ze závažných důvodů (např. zdravotních).
Vede-li úřad více než jednu knihu, oznámí obecní úřad počet paralelně vedených knih do 31. ledna běžného roku obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vedou vzory otisků úředních razítek obcí a podpisové vzory úředníků nebo starostů anebo místostarostů provádějících vidimaci a legalizaci u obecních úřadů včetně jejich změn. Dojde-li ke změně osob provádějících vidimaci a legalizaci, je třeba tuto změnu zohlednit v podpisových vzorech a tuto skutečnost oznámit do 5 pracovních dnů ode dne, kdy nastaly, příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
Správní poplatek:
Správní poplatky jsou stanoveny položkami 4 a 5 sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění. Ust. § 8 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění, a poznámky u jednotlivých položek sazebníku obsahují údaje o tom, v jakých případech budou jednotlivé úkony osvobozeny od správního poplatku, resp. jaký úkon předmětem poplatku není.